Zdeněk Dolanský

ZŠ a MŠ Koloděje, Praha

Medailonek v duchu tázacích zájmen…
KDO – učitel, ředitel školy, po třiceti letech nepřerušené praxe si troufne říci, že kreativní.
Autor několika učebnic informatiky a výukového CD českého jazyka. Uživatel moderních
metod výuky. Vedoucí zájmových kroužků – florbal, modelář, psaní všemi deseti prsty na
klávesnici. Autor projektů a jediný organizátor tzv. Šablon I a II na naší škole. Příznivec
zapojení tabletů, notebooků a PC do výuky.
CO –vystudoval? Obor ČJ- ON pro 5. – 12. ročník, učitelství pro první stupeň ZŠ a
management. Všechna studia proběhla na Pedf UK Praha.
JAKÝ – je? Ve své praxi razí metodu „Nevelím, ale vedu“. Veškerá školení do sborovny
absolvuje se svým pedagogickým sborem. Pokud chce něco prosadit, musí přesvědčit a jít
příkladem. A toto se týká nejen vztahu ke kolegyním, ale i k jeho žákům. Děti se musí při
hodině zasmát, učit se, ale i mít možnost říci svůj názor, který nesmí zapadnout.
KTERÝ – Ten z Koloděj. V roce 1991 nastoupil na malou školu se čtyřiceti žáky ve třech
třídách. V současné době máme 125 žáků + 70 dětí v mateřské škole. Do školy již chodí děti
jeho bývalých žáků. V současné době je pro kolodějské školství synonymem jeho jméno,
protože v celé historii kolodějských řídících učitelů se dostal na druhé místo…
ČÍ – SVŮJ – nepovažuje za nutné vypisovat, že používá RWCT, matematiku prof. Hejného…
o tom to přece není, dobrý kantor takto nepřemýšlí, je to samozřejmost, pro co nejlepší
výuku… Čí tedy je? Svých kolegyň a rodičů. Nadsázka? Sebechlouba? Ne. Pokud platí slovo
tým, tak je tím „jeho“ pedagogický sbor. I s rodiči nacházíme společnou notu, i když
samozřejmě názory se občas liší…