Ondřej Kohout

Gymnázium Na Vítězné pláni, Praha

Je to už mnoho let, kdy jsem jako student opouštěl budovu Gymnázia Na Vítězné pláni s pocitem úlevy, že už to mám konečně za sebou, rozhodnut, že už nikdy nebudu vstávat na osmou. Stejně tak jsem byl přesvědčen, že nikdy nebudu učit. Z toho plyne poučení - nikdy neříkejte nikdy. Na stejné gymnázium jsem se po letech vrátil. Tentokrát již v roli učitele. Krom vstávání si ale dnes nemám na co stěžovat. Učení mě naplňuje a velmi baví. Užívám si kontakt s mladými lidmi, kteří jsou pro mě stále inspirací a výzvou.

Vystudoval jsem obor filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a obor dramatická výchova na DAMU, kde v současnosti studuji v doktorském programu a vyučuji na katedře výchovné dramatiky. Na Gymnáziu Na Vítězné pláni učím od roku 2018 základy společenských věd a s nimi spojené volitelné semináře. V předloňském roce mi přibyla i zodpovědnost v podobě třídnictví, která mě nejdříve vyděsila, ale moje třída se stala třešničkou na dortu mé práce.

Výuka by podle mě měla být jako skok do studené vody. Nejdřív přijde šok, ale řádně to člověka probudí. O to usiluji i ve výuce. Snažím se poskytnout studentům nástroje, jak se orientovat v dnešní společnosti, která je matoucí a chaotická. Považuji za zásadní, aby se studenti naučili kriticky uvažovat a aby měli vždy po ruce trochu skepse, a především vlastní názory. 

Každou chvíli mě baví něco jiného. K takovým stálicím však patří divadlo a literatura. Vedu dětské literárně-dramatické soubory, rád chodím do divadla a dříve jsem i v nějakých představeních (sice špatně, ale přesto) hrával. Tyto svoje zájmy se snažím aplikovat i ve výuce. Rád pracuji tvořivě a často tak zapojuji do výuky divadelní metody a tvořivé psaní. O dětském a studentském divadle, dramatické výchově a využití divadelních metod ve výuce píšu a přispívám do publikací a časopisů.

Lákají mě také nové technologie, které se snažím zapojit do výuky a do vlastní práce.  Medailonek jsem například konzultoval s umělou inteligencí, ale vtip, který do medailonku vymyslela ukazuje, že aspoň s humorem jsem napřed – „Co se stane, když filosof učí společenské vědy? Studenti dostanou velmi hluboké odpovědi na velmi jednoduché otázky.“

Krom jiného rád sportuji a cestuji. Považuji to za skvělý způsob, jak si vyčistit hlavu. Mnoho let se věnuji akrobacii a v posledním roce mě pohltilo lezení a bouldering. V myšlenkách utíkám do hor.