Radka Jelínková
ZŠ Velké Opatovice

Jsem absolventkou učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Univerzitě Hradec Králové. Nyní působím jako učitelka na Základní škole ve Velkých Opatovicích a současně zastávám roli koordinátorky ŠVP.
Od začátku mé kariéry mě nejvíce ovlivňují moji žáci. Každý jednotlivý žák je pro mě důležitý a zaměřuji se na jeho individuální pokrok, bez ohledu na startovní pozici, se kterou do školy přichází. Chci, aby si ze školy odnášeli především radost – z toho, co se naučili, ze svých úspěchů i z nově získaných zkušeností a přátelství.
Klíčové je pro mě vytváření respektujícího a bezpečného prostředí. Pohoda ve třídě je základ pro efektivní učení, které pak probíhá s lehkostí, bez ohledu na to, jaké metody právě využívám. Ke každému dítěti přistupuji s pokorou, naslouchám jim. Často mé čtenářské lekce vychází z toho, co se ve třídě děje, z toho, co nás třeba trápí nebo potřebujeme v kolektivu vyřešit. Pomocí příběhů a poučení v nich hledáme možná řešení, odstraňujeme obavy a uvědomujeme si, jak cenné je pro nás přátelství, respekt a vzájemná pomoc. Je pro mě důležité, aby moji žáci cítili a věděli, že jim věřím, a že jim budu nápomocná na jejich cestě, kterou nám vzdělání přináší.
Na univerzitě jsem měla možnost učit se od skvělých didaktiků z kateder pedagogiky a zejména matematiky. Díky nim jsem si do praxe odnesla bohatou zásobárnu úloh, které používám dodnes. Moji výuku proměnilo setkání s Hejného matematikou. Naučila mě vést diskuse, podporovat žáky při hledání různých řešení a přizpůsobovat výuku jejich individuálním potřebám. Tyto přístupy postupně prostoupily do mého celého pojetí výuky, nejen v matematice.
Největší profesní růst přišel v náročném covidovém období. Zůstali jsme doma a já začala hledat nové cesty a možnosti výuky. Téměř veškerý svůj volný čas jsem věnovala svému vzdělávání. Postupně jsem objevovala nové možnosti, které nám on-line svět nabízí a o kterých jsem do té doby neměla ani tušení. Následně jsem je zařazovala do své výuky, ověřovala jejich efektivitu a případně hledala nástroje nové. V tomto období jsem byla také oslovena o spolupráci s místní MAS a poprvé jsem lektorovala Sdílení dobré praxe – metody on-line výuky či tvorbu materiálů v programu Canva. Naprostá změna způsobu výuky přinesla také potřebu změny hodnocení mých žáků. Ta mě přivedla k hlubšímu zájmu o formativní hodnocení, které moji profesní dráhu ovlivňuje dodnes. Přišly také první pokusy o slovní hodnocení popisným jazykem, které od té doby píšu svým žákům. Sledování vlastního pokroku i uvědomování si, kde jsme na naší cestě k cíli, se postupně stalo pro mě zásadní při plánování výuky a její diferenciaci. Sebehodnocení a zejména vzájemné oceňování také významným způsobem proměnilo klima v naší třídě.
Nad svou výukou neustále přemýšlím. Často se při mé práci najde něco, čemu potřebuji více porozumět, dostat se pod povrch věcí. Mám potřebu se dále vzdělávat. Vše, co dělám, mi musí dávat smysl, musím vědět, proč to dělám a co to mně a mým dětem přináší. K tomu mi velmi pomáhá nejen vzdělávání na různých školeních, kurzech, webinářích, ale hlavně setkávání s inspirativními kolegy, kteří jsou ochotni předávat své zkušenosti dál. Čtu zajímavé články i odborné texty a z každého se snažím odnést si kousek, který zapadne do mé vlastní skládanky.
Velkou příležitostí v mém profesním růstu přineslo zapojení naší školy do projektu Pomáháme školám k úspěchu. Rozvoj čtenářství a pisatelství se pro mě stal hlavním tématem. Uvědomila jsem si, že dílny čtení a lekce čtení mi pomáhají přitáhnout děti ke knihám a k jejich zájmu o ně. Viděla jsem, že čtou s radostí a těší se na naši další společnou lekci. To byl další impuls pro můj posun a v roce 2023 jsem se stala pedagogickou konzultantkou projektu. Působím také jako lektorka pro Sdílení dobré praxe, zejména v oblasti čtenářství, otevírám kolegům své hodiny a ukazuji jim nové možnosti výuky, které mohou být pro ně inspirativní. Vytvářím si vlastní materiály, které ověřuji ve své výuce a při své lektorské praxi předávám dál.
Nejčastěji relaxuji při běhu, dlouhých procházkách v přírodě, jízdě na kole či koloběžce. V tu chvíli nechávám své myšlenky plynout a užívám si radosti z pohybu na čerstvém vzduchu, ať už sama, s přáteli nebo rodinou. Tento pozitivní vztah k pohybu se snažím přenést i na moje žáky.
(Zveřejněno 17. 2. 2025)