Petra Mikulecká

ZŠ Praha 4, Ružinovská

Jsem učitelka 1. stupně základní školy, speciální pedagožka, canisterapeutka a v neposlední řadě také manželka a milující maminka dvou dětí. 

Vystudovala jsem učitelství 1. stupně základní školy a speciální pedagogiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Má pedagogická cesta však byla trochu klikatější. Začínala jsem jako chůva v rodině se šesti dětmi. Když se mi narodil syn, absolvovala jsem kurz pracovníka v sociálních službách se zaměřením na péči o děti a několik dalších kurzů. V rámci mateřského centra jsem založila miniškolku a pořádala nejrůznější kurzy pro děti. Po narození dcery jsem se rozhodla pro studium na vysoké škole. S rodinou a zaměstnáním to nebylo jednoduché, ale držela jsem se hesla, že důležité je jít si za svým snem a nevzdávat se. Tím se řídím dodnes. V rámci studia jsem se podílela i na několika publikacích a článcích v oblasti speciální pedagogiky. Vysokou školu jsem nakonec absolvovala, dokonce i s vyznamenáním. Díky tomu mám práci, která mě baví a naplňuje. 

Shoda náhod a velké štěstí mě během studia přiválo na praxi do základní školy speciální, kde jsem si práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami zamilovala a už jsem zde zůstala. V současné době učím devátým rokem na 1.stupni ZŠ Ružinovská v Praze 4. Mám ve třídě žáčky s mentálním postižením, kombinovanými vadami, autismem a poruchami chování. K ruce mám asistentku pedagoga, která je pro mě učiněný poklad. Zastávám názor, že v první řadě je zapotřebí být empatickým a laskavým člověkem, teprve poté můžeme být dobrým učitelem. Sociální dovednosti, chuť učit se, rozvoj schopnosti komunikace, spolupráce, empatie a samostatnosti stavím na první místo. Teprve poté, v klidném a bezpečném prostředí, kde se dítě cítí dobře a ví, že ho máme rádi, se může začít rozvíjet. Možná to vypadá, že znalosti stavím až na druhé místo a vlastně tomu tak je. Jsou jen špičkou ledovce, které se děti s naší podporou snaží dosáhnout. Za nejdůležitější esenci výuky v mé třídě považuji velkou dávku trpělivosti, maximální názornost a pochopení pro individuální potřeby dětí. Snažím se, aby se děti ve škole cítily dobře a každý dosáhl maxima svých možností. Baví mě hledat cesty a způsoby, jak dětem látku vysvětlit. Někdy je to cesta zdlouhavá a náročná, ale o to víc si poté společně užíváme každý úspěch. Ráda propojuji předměty, někdy se v polovině hodiny zvedneme a jdeme s dětmi ven nebo do blízkého lesa. Snažím se s dětmi pracovat tak, jak právě ony v ten daný moment potřebují. Pomáháme si, rozvíjíme se a učíme se navzájem. Věřím, že tak je to správné. 

V naší škole se mi podařilo zavést canisterapii. Má certifikovaná canisterapeutická fenka Dixie je cenným společníkem a velkým parťákem dětem i pedagogům. Už jen samotná přítomnost pejska ve výuce má pozitivní vliv na atmosféru ve třídě a na psychiku dětí. S Dixie docházím i do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a snažím se canisterapii všude propagovat. Ráda bych ji rozšířila a doporučila učitelům a speciálním pedagogům ve všech typech škol. Snažím se stále vzdělávat a hledat další možnosti, jak dětem výuku usnadnit a zpříjemnit. Absolvovala jsem kurz Rozvoje jazykových schopností dle D. B. Elkonina a v tomto duchu vedu i zájmový kroužek a čtenářský klub v naší škole. Podílím se na organizaci projektových dnů. S podporou a pomocí svých vlastních dětí se snažím o zavádění vrstevnické výuky. Ve škole jsem uvádějící učitelkou a velmi často do mé třídy chodí na praxi studenti pedagogických oborů. Je pro mě nesmírně důležité budoucí pedagogy motivovat a nadchnout pro tuto práci, stejně jako jim ukázat, jak lze s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami pracovat a že všechny děti potřebují, a především mohou, zažít úspěch. 

Kromě své práce a canisterapie mám ráda přírodu a cestování. Miluji poznávání cizích krajin a kultur. Mám ráda hudbu a především svoji úžasnou rodinu, která mě vždy ve všem podpořila a motivovala.

Děkuji rodičům mých žáků za nominaci a projevenou důvěru. Moc si toho vážím. 

(Zveřejněno 17. 2. 2025)