Hana Kubová

ZŠ Bodláka a Pampelišky, Veliš

Od vstupu do školy jsem byla přesvědčená, že se stanu učitelkou. Nevím proč, byl to jen vnitřní pocit. Vystudovat pedagogickou fakultu byla tedy tak nějak samozřejmost. Když jsem začala učit, zjistila jsem, ze to nebude tak jednoduché, že nevím jak na to. A tak jsem začala hledat svou cestu.

Měla jsem velké štěstí, že jsem se při tom hledání stala součástí dvou společností: Základní školy Bodláka a Pampelišky a organizace H-mat. Ty začaly dávat mému působení jasnější směr.

Časem jsem zjistila, že nejsem už tolik „matikářka“ jako spíš pedagog. Že pro mě není důležité jen to, jestli umí děti počítat, ale i to, jakými jsou lidmi. Snažím se, aby mí žáci byli samostatní, zodpovědní, aby se snažili věcem porozumět, uměli spolupracovat a aby respektovali své okolí. A hlavně bych chtěla, abychom všichni ve škole byli spokojení.

Při práci s dětmi se snažím každému poskytnout to, co právě potřebuje. Ať je to podpora, pokud se jim zrovna nedaří, sebedůvěra, když si nejsou příliš jistí, motivace ve chvílích, kdy přestávají vidět smysl, nebo dostatečná výzva těm, kteří v matematice našli zalíbení.

Stala jsem se lektorkou Hejného metody a postupně začala inspirovat nejen učitele na seminářích, ale i své kolegy ve škole. Jsem také členkou pracovních skupin MAP Jičín. Prostřednictvím programu Počítáme s vámi jsem matematiku Hejného metodou zprostředkovávala i členům Klubu aktivních seniorů v Jičíně.

Svou cestu jsem našla. Není vždy přímá a občas trochu bloudím. Vím, že nikdy neskončí a stále se budu mít, co učit. To dává mému životu smysl. A tuhle myšlenku bych chtěla předat i svým žákům.