Aleš Benda

ZŠ Vratislavice nad Nisou

Jeden lední medvěd se ptá druhého. „Co dnes budeš dělat?“ A druhý odpoví, že nic. „To jsi ale dělal včera?!“ namítne ten první. „Já vím, ale ještě to nemám hotové!“

Myslím si, že v učitelské profesi je nezbytné si čas od času položit dvě zásadní otázky.  Proč dělám práci, jakou dělám a proč ji dělám tak, jak ji dělám? Položil jsem si upřímně obě a pak je černým fixem přenesl na papír a pověsil na nástěnku v kabinetu vedle foto vtipu o ledních medvědech. Společně tak už několik let rámují můj pedagogický horizont. I když se jimi nezabývám denně, tak ty vědomé chvíle s tématy strávené jsou strhující, občerstvující a příjemně obohacující. Nabízejí mi totiž výhled na moji pedagogickou praxi.

Jaký jsem, jak se chovám k sobě a k ostatním? Jak ovlivňuji své žáky? Jaké jsou hodnoty, kterými přispívám do vztahů? Jaká je moje třída a jaký jsem třídní, co přináším svým žákům a co si odnáším? Jak mezi sebou žáci ve třídě komunikují a jak komunikují se mnou a já s nimi? Jak dobrý jsem učitel? Jakým směrem své žáky vedu, jak o nich a o sobě přemýšlím? Jaké je vlastně české základní školství, jakou má povahu a jak se podílím já na jeho vytváření? 

Věřím, že dávám žákům to, co skutečně potřebují. Dávám jim pozornost, kterou si zaslouží, a nemalou pozornost věnuji také sobě. Nespěchám, dovoluji si zpomalit, vyloženě nementoruji a plně si uvědomuji, že každou chvíli tak mohu být svědkem zázraku pozitivní změny. Dovoluji žákům i sobě být tím, čím jsme, nesleduji stále jen to, čím bychom být měli a co bychom měli umět. Pak přeci můžeme být více lidští! Podporuji klima v naší škole pomocí všímavosti, starostlivosti a upřímné lásky k druhým i k sobě. Jsem aktivní a angažovaný, ale nebojím se být také sem tam jako ti dva lední medvědi z vtipu: líný, uvolněný, hravý, upřímný, pohodový a veselý! Proč? Protože naše děti právě tohle ode mne čekají a protože děti jsou to nejvzácnější, co v téhle zemi (na světě) máme.  

Tak tohle jsem já. A jak to máte vy?

(Zveřejněno 17. 2. 2025)